Hl.strana - Maturitní otázky - Referáty (Moje referáty) - Plesy (Tipy,Firmy) - Vysoké školy - Kurzy - !SHOP!

NÝTOVÉ SPOJE

Info - Tisknout - Poslat(@) - Uložit->Moje referáty - Přidat referát

Kdo bude vítěz letos?  NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší: Tablo - Školní časopis na webu - Školní webové stránky - Třídní stránky - Profesorské stránky

Spoj vzniká deformací konce jedné ze spojovaných součástí vložené do díry v druhé součásti – přímé nýtování, nebo deformací konců nýtů vložených do průchozích děr ve spojovaných součástech – nepřímé nýtování.
U přímého nýtování se roznýtovává nejčastěji za studena a proto musí být součást, která se roznýtovává, z dobře tvárného materiálu. Tohoto spojení se používá jen u málo namáhaných součástí.
Nepřímé nýtování nýty se rozlišuje na:
o pevné nepropustné (kotlové) Ż
o pevné (stavební, letecké a konstrukční) Ż
o nepropustné (nádržkové) Ż

Výhody nýtování:
· spolehlivost nýtových spojů je ověřena mnohaletou praxí a je snadno kontrolovatelná
· nýtové spoje, podobně jako šroubové spoje, jsou pružnější než svařované
· při nýtování nedochází k deformacím spojovaných materiálů místním nahromaděním tepla jako u svařování

Nevýhody nýtování:
· rozebírání nýtového spoje je možné jen porušením nýtů nebo spojovaných součástí
· nýtové spoje nezaručují přesnou vzájemnou polohu spojovaných součástí
· ve spojovaných materiálech je třeba udělat pro nýty otvory
· spojované materiály jsou nýtovými dírami zeslabeny
· nepropustnost nýtového spoje se musí často zvyšovat papírovou nebo plátěnou vhodně impregnovanou vložkou
· hlučnost při nýtování

Použití nýtových spojů:
Nýtované spoje se dnes používají jen ve zvláštních případech. Většinou byly nahrazeny svarovými a lepenými spoji, které vyžadují méně přípravných prací a podstatně snižují hmotnost konstrukcí. Svařované konstrukce z tvarové oceli jsou proti nýtovaným asi o 15 až 20 % lehčí. Ve značném rozsahu se stále používá nýtování v leteckém průmyslu, nýty z vodivých materiálu se používají v elektrotechnice. Dnes je nýtování opodstatněné u spojování těžko svařitelných materiálů, u spojů na montážích, kde není přívod elektrického proudu, u spojení plechů a profilů z lehkých kovů a slitin apod.

Surový nýt se skládá z přípěrné hlavy a dříku, závěrná hlava se vytvoří nýtováním. U hrubých nýtů je dřík u hlavy mírně kuželový, dále pak válcový, u drobných nýtů je celý dřík válcový.

Hlavy nýtů mají podle použití různé tvary (se zápustnou hlavou, s půlkulatou hlavou apod.). Mezi zvláštní nýty patří nýt rozštěpený, nýty dvoudílné uzavřené a otevřené, nýt výbušný a různé další nýty.

Materiálem nýtů jsou nejčastěji oceli 10 341, 10 371, 10 451, 11 341, 11 371 a dále pak slitinová ocel niklová, měď, mosaz, hliník aj. Doporučuje se používat nýtů z téhož materiálu, z jakého jsou spojované součásti. Nýty vystavené chemickým účinkům prostředí se chrání pokovováním. Ocelové nýty do průměru 10 mm a všechny nýty z neželezných i lehkých kovů se nýtují za studena, ocelové nýty větších průměrů jen za tepla.

Druhy:
1. nýtování pevné nepropustné (kotlové) se hojně používalo při výrobě parních kotlů a potrubí, dnes je jeho použití omezené. Těsnost nýtových švů se dosahuje tužením zkoseného okraje plechů, popřípadě i okrajů hlav nýtů. U kotlů se používá spojů přeplátováním plechů s jednou až třemi řadami jednostřižných nýtů nebo spojů se dvěma stykovými deskami a dvojstřižnými nýty. Tam, kde jde o dokonale kruhový tvar kotle, uplatňuje se spoj s jednou stykovou deskou. Průměry nýtů, rozteče, vzdálenosti řad, součinitele zeslabení a míry bezpečnosti, síla připadající na 1 cm šířky spoje se volí podle druhu spoje. U kotlového nýtování se určí počet nýtů z podmínky, aby celou sílu přenášelo jen tření mezi spojovanými plechy.

2. nýtování pevné se uplatňuje při výrobě různých ocelových konstrukcí, jako jeřábů, jeřábových drah, mostů, sloupů apod. Ocelové konstrukce se stavějí z válcované oceli profilů „I“, „L“, „T“, „C“, pásů a plechů. Podle důležitosti konstrukce se používá různých druhů ocelí. Konstrukce, které mají vzdorovat korozi, se zhotovují z oceli s přísadou mědi. Materiál nýtů má být přiměřený materiálu konstrukce. U pevného nýtování se vyskytují dva druhy spojů, a to:
· spoje s nýty nosnými (silovými) – určeny k přenosu sil
· spoje s nýty spínacími (spojovacími) – jen spojují jednotlivé součásti a síly nepřenášejí
Většinou tu jde o dvojstřižné nýty. Nýty pevného nýtování se zatahují za tepla, jen některé montážní nýty se zatahují za studena. Průměr nýtů nemá být menší než 13 mm a větší než 28 mm. Tloušťka plechu se volí minimálně 5 mm. U pevného nýtování jsou nýty namáhány na střih a otáčení. S třením mezi stykovými plochami se nepočítá. Dovolené namáhání ve střihu se volí cca 0,8 sdov. Rozteč nosných nýtů v nýtových spojích přenášejících tlak nebo tak, bývá t = 4d, nejmenší přípustná rozteč je 305d, největší 6d. Základní druhy konstrukcí pevného nýtování jsou plnostěnné nosníky, příhradové nosníky a nýtované sloupy.

3. nýtování nepropustné se uplatňuje ve výrobě otevřených i uzavřených nádob na kapaliny i plyny bez přetlaku, u potrubí velkých průměrů, kouřovodů apod. Nádrže se vyrábějí z konstrukčních plechů s tloušťkami 3 až 12 mm z ocelí 10 420 a 11 420. Nýtování je tu nejčastěji jednořadé přeplátované.
Plechy tenčí než 6 mm se utěsňují vložkami z lepenky nebo plátna, napuštěnými olejem nebo suříkem, u spojů pracujících za vyšších teplot azbestovou lepenkou. Plechy tlustší než 6 mm se tuží. Rozteč nýtů t = 3d + 5 mm, u nádrží na oleje t = 2,5d, u nýtovaných komínů t = (5 až 8)d.
Tloušťka dna nádrží je o 1 až 2 mm větší než stěny.
U kapalin jen tlak na stěny a dno nádrže závislý na výšce kapaliny. U hlubokých nádrží jsou tlaky kapaliny velmi rozdílné, proto je nutno volit různou, těmito tlakům příslušící tloušťkou stěny. Nádrže je nutno chránit proti korozi nátěrem, zinkováním, smaltováním nebo povlakem z plastických hmot.

Neželezné nýty:
Hliníkové nýty se používají jen velmi zřídka pro malou smykovou pevnost. Častěji se používá jeho slitina dural (Al-Cu-Mg). Dural má velkou smykovou pevnost, nevýhodou je malá odolnost proti korozi. Tam, kde je větší nebezpečí vzniku koroze, se používají nýty plátované hliníkem nebo slitinou Al-Mg-Si.
Nýty z neželezných kovů (mědi, mosazi apod.) se hodí pro méně náročné spoje. Jsou odolné proti korozi a dobře tvárné. Pro nezatížené spoje se používají nýty z termoplastů. Jejich výhodou je naprostá odolnost proti korozi, nevýhodou je malá odolnost proti teplotám nad 100 °C.

PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT